Člověk neandertálský obýval Evropu a Asii dříve než Homo sapiens. První a naši předkové sdíleli evropský kontinent nejméně 14 000 let. Měli větší mozek než moderní člověk a důkazy naznačují, že byli inteligentní a dokázali řešit problémy - navzdory planým názorům. Navíc jsou našimi nejbližšími vyhynulými příbuznými,i po 40 000 letech.

Neandrtálci s "kulturními zvyklostmi" podobnými těm, které má moderní člověk, také pohřbívali své mrtvé a žili ve společnosti; každou skupinu tvořilo 20 nebo méně jedinců. Na základě nálezu se tak podařilo potvrdit, že před 50 000 lety zemřela v loveckém táboře skupina dospělých a dětí.

Rodina neandrtálců

Vědci našli v jeskyni v zasněženém sibiřském pohoří Altaj pozůstatky blízkých příbuzných spolu s kostmi dalších jedinců. Fragmenty kostí a zubů odhalují neandertálskou rodinu a archeologům poskytují dosud nejúplnější soubor genomu neandertálců.

V roce 2019 našli vykopávači v jeskyni Čagyrskaja asi 90 000 artefaktů, nástrojů z kostí, zbytků zvířat a rostlin a 74 fosilií neandrtálců. Vzhledem k organickým pozůstatkům lze předpokládat, že jeskyně byla tábořištěm pro lov zubrů. Podle radiokarbonového datování se předpokládá, že nálezy jsou staré 51 000 až 59 000 let.Další důkaz se týká klimatu: z přítomnosti zvířecích pozůstatků a pylu vyplývá, že v době, kdy jeskyni obývali neandertálci, bylo klima velmi chladné.

Časopis Nature nedávno zveřejnil novou analýzu týkající se genetické výbavy neandertálců v Čagyrsku. Studie přinesla překvapivé výsledky, neboť přinesla 13 genomů - téměř dvakrát více kompletních sekvencí než dosavadní neandertálský genom. Díky novému genomickému výzkumu bylo možné ověřit hypotézu, že neandertálci žili v malých komunitách, ne více než20 s biologicky příbuznými jedinci, tj. s jedinci, kteří byli do určité míry příbuzní.

Obrázek: Canva

Příbuzenské vztahy neandrtálců

Podle této studie byla genetická data 11 neandrtálců nalezených v jeskyni podstatným a nezpochybnitelným důkazem blízkého příbuzenství či rodinných vztahů. Utvářel se příbuzenský vztah prvního stupně: dospělý muž a dospívající žena. Že by to byli sourozenci, otec a dcera? Do té doby neexistoval žádný důkaz.

Z vyšetřování DNA však bylo možné vyvodit závěr: jejich neshodná mitochondriální DNA (mtDNA), která se obvykle předává z matky na dítě, vylučovala možnost, že by byli sourozenci. Jednalo se tedy o otce a jeho dospívající dceru. Otec sdílel mtDNA také s dalšími dvěma muži, kteří byli pravděpodobně blízkými příbuznými matky: "mohli mít např.sdíleli babičku," navrhli autoři studie.

Migrace žen

Dalším závěrem, k němuž vědci dospěli, je, že velikost místního společenství čagyrských neandrtálců byla malá, protože ve skutečnosti měli biologické rodinné vazby. V této souvislosti byla migrace žen "důležitým faktorem v sociální organizaci čagyrského neandrtálského společenství", jak napsali autoři výzkumu.

Ženy měly přirozeně tendenci zůstávat v komunitách, ve kterých se narodily, nicméně toto chování nebylo jednoznačné, protože některé ženy své komunity opustily a nakonec se připojily k jiným. Vědci však nevědí, zda se velikost skupiny (tvořené maximálně 20 neandrtálci) uplatňovala i v jiných komunitách, zejména mimo Altaj.

Předpokládá se tedy, že k smrti této skupiny vedla izolace, která mohla být motivována hladem nebo zdrcujícími bouřemi.