Když se řekne zkamenělina, možná si představíte obrovská zvířata z dávných dob, jako jsou dinosauři nebo mamuti, ale ne tak docela.

Fosilie jsou pozůstatky živých organismů nebo důkazy jejich biologické činnosti zachované v různých materiálech, jako je tomu v případě některých nedávno objevených 2,5 miliardy let starých zkamenělých exemplářů primitivních bakterií.

Tito archaičtí mikrobi jsou pravděpodobně sinice, ale jsou nesmírně velcí a vyčnívají z nich podivné tvary.

Docent Andrew Czaja z University of Cincinnati letos prezentoval své výsledky na vědecké konferenci o astrobiologii.

ČTĚTE TAKÉ: Vědci tvrdí, že na Měsíci možná žijí jen tardigrádi

Pokud jsou tyto zkameněliny skutečně sinice, mohly by podle vědce patřit k primitivním organismům, které pomohly proměnit naši atmosféru tím, že ji napumpovaly kyslíkem.

Neuvěřitelně vzácný nález

Nově objevené fosilie pocházejí z období 100 až 200 milionů let před Velkou oxidační událostí, kdy naše atmosféra přešla na kyslík.

Tyto zkameněliny jsou velmi vzácné, jsou velkým objevem. Podle czaja jsou v literatuře pouze čtyři případy mikrofosilií datovaných do období před 2,5 až 2,7 miliardami let.

Sinice

Fylum Cyanobacteria je skupina bakterií, které získávají energii fotosyntézou. Cyanobakterie jsou tak pojmenovány kvůli svému modrému zbarvení.

Sinice byly primárními producenty v biosféře po více než 1 miliardu let a v oceánech jsou jimi dodnes. Země tehdy obsahovala jen málo kyslíku nebo vůbec žádný a právě tyto bakterie díky fotosyntéze plnily atmosféru kyslíkem.

Objev zkamenělin

Czaja při průzkumu Jižní Afriky narazil na chladně vypadající horninu zvanou stromatolit, která se skládá z vrstev vápence a usazenin, jež po sobě zanechaly sinice.

Kámen si vzal domů, aby ho ukázal při výuce, ale nakonec zjistil, že je plný mikrofosilií.

ČTĚTE TAKÉ: Proč je améba "požírající mozek" nalezená ve sladkovodních jezerech tak smrtelně nebezpečná?

Andrea Corpolongo, doktorandka z University of Cincinnati, začala horninu analyzovat pod mikroskopem. Zkameněliny byly duté koule z organické sloučeniny zvané kerogen. Některé z těchto koulí byly podlouhlé a z některých vyčnívaly zvláštní výstupky.

Obří bakterie

Většina sinic má velikost od 5 do 10 mikrometrů, přičemž největší z těchto tvorů měří 60 mikrometrů, uvedl Czaja.Tyto dávné fosilie mikrobů mají širokou škálu velikostí, ale většina z nich je větší než průměrná velikost dnešních sinic a některé mají průměr až 100 mikrometrů.

ČTĚTE TAKÉ: Japonsko schválilo pokusy s lidsko-zvířecími hybridy

Vědci také nevědí, proč mají některé z nich podivné výrůstky, které na první pohled vypadají jako typ "pupenování" neboli asexuálního rozmnožování, při němž se část organismu rozdělí a vznikne nový organismus. Dnes sinice nepupenují, a tak "opravdu netvrdím, že se rozmnožovaly tímto způsobem, ale vypadá to, že ano," řekl.

Názory odborníků se rozcházejí

Emily Krausová, doktorandka na Colorado School of Mines, která se na novém výzkumu nepodílela, nesouhlasí s tím, že by fosilie mohly být sinice.

"To, o čem říká, že jsou mikrofosilie, je velmi velké," řekla Krausová "Jsou větší než buňky a sinice, takže jsem nebyla úplně přesvědčená, že to byla buňka." Takzvané fosilie by mohly být i tekutiny, které se tam zachytily a pak se pomalu vypařily, řekla.

Andrea Corpolongová to však nepovažuje za pravděpodobné: "Ačkoli díky své morfologii vypadají poněkud kapkovitě, nedokážu si představit scénář, při kterém by k tomu během vzniku stromatolitu mohlo dojít," řekla.

Je možné, ale nepravděpodobné, že tyto podivné tvary jsou pseudofosílie, tedy něco, co vypadá jako fosílie, ale není to fosílie, řekla. Ale skutečnost, že jsou z organického materiálu a několik z nich bylo nalezeno zachovaných ve stromatolitech, o kterých je známo, že jsou tvořeny mikroby, "naznačuje, že jsou to skutečné fosílie," dodala.

Nora Noffkeová, sedimentoložka z Old Dominion University ve Virginii, která se na studii nepodílela, se domnívá, že je možné, že tyto fosilie jsou sinice.

ČTĚTE TAKÉ: Vědci možná našli ztracený důkaz vysvětlující vznik života na Zemi

"Tyto mikrofosilie mě zaujaly," řekl Noffke v rozhovoru pro Live Science. Vypadají trochu, "jako by vyskočily, nikdy jsem nic takového neviděl," dodal Noffke.

Přesto je podle ní "mnoho způsobů, jak tato zjištění interpretovat".

Czaja mezitím doufá, že se do Jižní Afriky vrátí a zjistí, zda se mu podaří najít podobné mikrofosílie v blízkých oblastech. "To by nám řeklo více o mikrobiálních společenstvech, která v té době existovala," řekl.

Tato zjištění zatím nebyla publikována v odborném časopise. Mnoho studií bude teprve provedeno.

ZDROJ: LiveScience