Podle nového výzkumu se Země nenachází tam, kde jsme se domnívali, že se ve vesmíru nachází. Zjistili to astronomové, kteří na základě nových dat a pozorování překreslili mapu Mléčné dráhy.

Ne tak docela, jak jsme si mysleli

Jednou z nejdůležitějších věcí ve vědě je uznání vlastní nevědomosti. Díky tomu mohou vědci uznat, že něco není v pořádku - i když si za to mohou sami. Tímto způsobem mohou vědci otevřít svou mysl novým možnostem a následně přijít s opravami nebo vylepšením teorií.

Podle tohoto principu vědci zjistili, že mapa naší Mléčné dráhy vytvořená před desítkami let nebyla tak správná. Nedávné studie a pozorování umožnily sestavit nejlepší mapu Mléčné dráhy, jaká kdy byla vytvořena.

Na základě nových pozorování a prvního astrometrického katalogu astronomové znovu vytvořili novou mapu Mléčné dráhy a vypočítali polohu galaktického středu. K tomu bylo využito několik projektů zahrnujících pokročilé dalekohledy, díky nimž bylo dosaženo nebývalého množství pozorovacích časů. Celkem bylo pořízeno pět tisíc hodin galaktických záznamů, které nám poskytly nový anaší galaxie.

Podle mapy se Sluneční soustava nenachází tam, kde jsme si mysleli, že se nachází. Ve skutečnosti je blíže galaktickému středu - kde se mimochodem nachází supermasivní černá díra.

Není však třeba se znepokojovat. Ke středu se nepohybujeme, a i kdyby ano, bylo by to v měřítku milionů let.

PODÍVEJTE SE TAKÉ: Jde pravděpodobně o největší srážku, jakou kdy Mléčná dráha zažila.

Mapování prostoru

Chyba ve výzkumu ukazuje, že zmapovat galaxii ve třech rozměrech je opravdu složité. Jednodušší je zmapovat dvourozměrné souřadnice (jednotlivých) hvězd než měřit vzdálenosti mezi nimi.

Dobrým příkladem z poslední doby je případ červeného obra Betelgeuze. Díky novým studiím se ukázalo, že je blíže k Zemi, než naznačovala předchozí měření.

Věda, která se zabývá výpočty vzdáleností mezi galaxiemi a vesmírnými objekty, se nazývá astrometrie; pomalu se rozvíjí s tím, jak se objevují nové technologie a techniky.

Astrometrie se opírá o radioastronomické průzkumy, jako je například průzkum VERA, který je japonského původu a využívá několik radioteleskopů na japonském souostroví, přičemž kombinací dat se dosahuje stejného rozlišení jako u teleskopu o průměru 2 300 km.

Někomu se může zdát, že tato změna je nepodstatná, ale má vliv na naše měření a interpretace galaktického středu. Její studium nám může pomoci lépe pochopit vesmír a naši vlastní galaxii.

PODÍVEJTE SE VÍCE: Červený obr Betelgeuse je blíže, než se dosud předpokládalo

S informacemi z Science Alert